Hlavní zásluha na zavedení vinné révy v Alsasku je přičítána, jak jinak, Římanům. V 16. století byla rýnská vína (vč. těch z Alsaska) velmi proslulá. Po třicetileté válce prošlo Alsasko velmi těžkým obdobím, všeobecným úpadkem především kvality vín. Vše vyvrcholilo celoevropskou „révokazovou“ pohromou a prusko-francouzským konfliktem. Renesance alsaského vinařství začala po 1. sv. válce. Chudé vinice v údolí byly opuštěny a vinařství se soustředilo na svahy, kde byly znovu vysazeny kvalitní odrůdy.
Dnes je Alsasko díky kvalitním vinicím, ideálním přírodním podmínkám a umění řady místních vinařů oblastí vínům zaslíbenou. I když Alsasko leží poměrně na severu, vyznačuje se výjimečně příznivým klimatem. Pásmo Vogéz funguje jako bariéra proti západním větrům a dešti, a proto mají zdejší hrozny dostatek slunce. Vzhledem k tomu, že většina vinic je orientována na jihovýchod, jsou zajištěny vynikající podmínky pro vysoce kvalitní vína.
Alsasko (vzhledem ke geologickému vývoji) oplývá různými typy půd. Od jílu, přes slín, křídu, žulu, rulu až po vulkanické horniny. Každá ze sedmi odrůd používaných v Alsasku, vyžaduje jinou půdu. Proto krajinu tvoří velké množství drobných vinic.
U většiny francouzských vín je nejdůležitější informací na etiketě označení místa původu. Ne tak v Alsasku. Tady se všechna vína nazývají „Appellation Alsace Contrôlée“ (nebo AOC Alsace), ale rozeznávají se především podle odrůd hroznů (Sylvaner, Pinot Blanc, Riesling, Gewürztraminer, Pinot Gris, Pinot Noir¨. Pouze u u muškátových vín (Muscat d´Alsace) se uvádí také název oblasti. V Alsasku existují tři uznaná označení původu: Appellation d´Origine Contrôlée Alsace, Appellation Alsace Grand Cru a Appellation Crémant d´Alsace (šumivá vína).
Choucroute à l'ancienne (Tradiční Choucroute)
Říká se, že každá alsaská vesnice má svůj vlastní recept na přípravu choucroute, vynikající pochoutky z kysaného bílého zelí, podávaného pod působivou hromadou různých uzenin, slaniny, vepřového kolene, šunky a brambor. Choucroute se sklenkou Rieslingu nebo Sylvaneru se stalo synonymem Alsaska.
osm porcí
Příprava 25 min, tepelná úprava 3,5 h.
Ingredience
- 2 kg syrového kysaného zelí
- 2 ks kůže ze slaniny
- 2 mrkve
- 2 cibule
- 2 stroužky česneku
- 15 kuliček černého pepře
- půl lžičky kmínu
- 4 hřebíčky
- 12 jalovčinek
- 2 bobkové listy
- 1 snítka tymiánu
- 1 vepřové koleno
- 2 plátky prorostlé šunky (silné1-2 cm¨)
- 350 ml ryzlinku
- 250 ml vody
- 4 uzené (ideálně montbéliardské) klobásy
- 600 g uzené plece (ideálně schiffala)
- 4 páry knackwurstů (štrasburských uzenek)
- 1 (ideálně morteauská) klobása
- sůl, pepř
Kysané zelí propláchněte studenou vodou a zbylou vodu z něj vymáčkněte.
Kůži ze slaniny dejte na dno velkého litinového pekáče. Přidejte polovinu zelí, nakrájenou mrkev a cibuli, dále česnek, koření a bylinky v sáčku. Navrch dejte vepřové koleno, šunku a zbytek zelí. Přelijte vínem a vodou. Pekáč přiklopte a pokrm pečte zhruba 2,5 h v troubě předehřáté na 180°C.
Montbéliardské klobásy a uzené maso zasuňte pod zelí a pečte dalších 30 min. Knackwursty a morteauskou klobásu dejte na zelí a pečte ještě 20 min. Odstraňte sáček s kořením a bylinkami.
Pokrm podávejte horký s dobře vychlazeným vínem Riesling či Sylvaner.
Věděli jste, že:
Zelí pochází z Číny. Kysané zelí dostávali dělníci, kteří stavěli Velkou čínskou zeď. Do Evropy přivezli zelí Mongolové a Tataři.
K pokrmu doporučujeme tato vína:
Již brzy...
